historie ohňostrojů
14.7.2017
Kategorie: Nezařazené, Tech, Zajímavosti

Explozivní historie ohňostrojů

Silvestr a mnoho dalších oslav si v dnešní době už neumíme představit bez pořádného ohňostroje. Za tuto úchvatnou podívanou vděčíme čínským pyromanům.

Někdy mezi lety 600 až 900 se několik čínských alchymistů snažilo připravit elixír života. Místo toho se jim podařilo namíchat ranou formu střelného prachu. Směs uhlí, síry a několika dalších složek s dusičnanem draselným. Výsledkem byl samozřejmě výbuch. Číňané pak začali dávat směs do bambusových výhonků, které následně vrhali do ohně, což způsobovalo praskavý zvuk.

Následně se objevily první ohňostroje, které si mohly koupit lidé všech společenských vrstev. Během dynastie Song /960 – 1279/, jen 100 let po vynálezu ohňostrojů už je běžně prodávaly pouliční prodejci. V té době byly bambusové trubky nahrazeny pravděpodobně papírovými.

střelný prach čínaSamozřejmě, že výroba ohňostrojů nepatřila k jediné oblasti, kde se střelný prach začal využívat. Velmi brzy se jeho výbušná síla začala využívat na bojišti. Některé z nejranějších zápalných prostředků byly malé trubičky s výbušninou připojené k šípům. Ty se pak po zápálení střílely do skupin nepřátel. To vše pak vedlo k vytvoření prvních raket. Spolu s tím, jak se tyto rakety stávaly účinnější na bojišti se zároveň otevřela cesta k ohňostrojům ve vzduchu. 

Někdy kolem 13. století začali Čínu navštěvovat cizí obchodníci, misionáři a diplomaté, kteří přivezli vzorky prášku do svých domovských zemí. Nejdříve dokázali prolomit tajemství střelného prachu Arabové v roce 1240.

Později jeden z misionářů Pierre Nicholas le Cheron podrobně popsal výrobu čínského ohňostroje. Velvyslanec Petra Velikého k tomu kdysi poznamenal, že provádí takové ohňostroje, které nikdo v Evropě nikdy neviděl. Netřeba dodávat, že zájem Evropanů byl trochu jinde. Primárně chtěli využít sílu střelného prachu, což velmi rychle vedlo k vytvoření vlastních návrhů zbraní – mušket a děl. I přesto se však po celé Evropě začalo šířit i pořádání ohňostrojů, které se pak hojně používaly k oslavám stejně jako dnes.

Například v roce 1486 měl král Henry VII na svatbě s Elizabeth of York ohňostroj. Ohňostroj šlechta běžně používala aby zapůsobila na své návštěvníky. Během renesance se začaly objevovat pyrotechnické školy, kde se mohli shromažďovat umělci ve výrobě ohňostrojů a dále se školili. Hlavním centrem této výuky se stala Itálie.

Kolek třicátých let minulého století přišli Italové s myšlenkou vložit do prásku různé kovy. Výsledkem jsou barevné výbuchy, které osvětlují noční oblohu. Např. když chtěli dosáhnout červené barvy použili chlorid lithný. Pro žlutou barvu smíchali dusičnan sodný. Pro modrou chlorid mědi a pro bílou barvu stačí trochu prášku z hořčíku. Atd.

Night of Guy FawkesBěhem renesance se Italům samozřejmě nepodařilo vytvořit každou barvu jako dnes, nicméně položili základy pro dnešní barevně kombinované ohňostroje.

Pravděpodobně jednou z největších příležitostí pro ohňostroje je Night of Guy Fawkes ve Velké Británii. Slaví se každý rok 5. listopadu jako vzpomínka na neúspěšný pokus o atentát na krále Jakuba I. Cílem bylo vyhodit střelným prachem do vzduchu Sněmovnu Lordů v roce 1605. 

Ačkoliv byly ohňostroje v roce 1682 a pak v roce 1685 Jakubem II zakázány, v dalších letech se používaly pro oslavy.

V současnosti je pořádání ohňostrojů a možnost beztrestného používání regulována zákonem. Pro pořádání jsou tak již nutná povolení. K asi nejznámějším akcím spojeným s ohňostrojem patří mezinárodní setkání – Ignis Brunensis v Brně.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist
„Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ Jan Werich